1. 9. 2022| redakce

Letem světem s vlkem aneb příměstský tábor pro naše nejmenší vlčata

Poslední srpnový týden se již tradičně nese ve znamení hokejového tábora pro nejmladší členy naší smečky. Letošním tématem bylo “Letem světem s vlkem”, což mělo nejen zábavný podtext programu pro děti, ale také jistou a nenáročnou edukativní formu.

Vše začalo v pondělí 22. srpna, kdy se před osmou hodinou sešlen vlčí trenérský tým a krátce poté se začali schromažďovat rodiče i se svými dětmi, aby je mohli připravit na první táborový trénink na ledě. Před tréninkem jsme s dětmi zamávali rodičům, kteří museli do práce a dali jsme se do trénování. Forma tohoto i všech dalších tréninků byla vedena jako na klasické brusličce. Každý trénink pro hokejisty i pro bruslaře obsahoval “makací” část a pak samozřejmě část, ve které jsme hráli hry, protože hrou se člověk nejlépe učí. Po tréninku na ledě následovalo velké hromadné převlékání do sportovního oblečení, neboť následoval trénink na suchu. Některým dětem trvalo převlékání rychleji, jiným pomaleji, ale všichni jsme nakonec, třeba i s malou pomocí, mohli včas pokračovat v programu. Děti byly samozřejmě po ledním tréninku hladové, a tak jsme mezi převlékáním stihli i malou svačinku. Trénink na suchu probíhal také mírnou formou, opět jsme část strávili cvičením, běháním, posilováním a část druhou hrami. Síly opět docházely, proto byl stprávnmý čas na oběd. V naší restauraci pro nás tety vždy připravily výborné polívky i hlavní chod, díky kterým naši vlci nabyli dost síly, aby zvládli odpolední program. Po každém obědě následoval polední klid, na kterém se četly pohádky a odpočívalo se. Je ale náročné vydržet odpočívat dlouho. Po poledním klidu vždy následovala další svačinka (nechápeme, jak je možné, že toho děti tolik sní, a nejsou unavené). A nyní nám nic nebrání v odpolední aktivitě! Téma našeho tábora je, jak jsme již zmiňovali, “Letem světem s vlkem”. Co si pod tím máte představit? V pondělí odpoledne nás přišli navštivit naši vlci Chlup a Chloupek a přišli se s námi rozloučit. Proč? Soukromým triskáčem se vydali na cestu kolem světa! Wow! A co to znamenalo pro naše děti? Každý den měly za úkol najít pohled, který vlci poslali ze svého výletu nejspíš po nějakém triskopoštovním holubovi. Protože byl jejich triskáč (a evidentně i triskáč holubí) neuvěřitelně rychlý, zvládli urazit velké dálky za krátký čas. První den jsme hledali pohled na procházce v pláštěnkách. Déšť nás nemohl zastavit, a tak jsme vyrazili na krátkou procházku k sylvánské rozhledně. Po cestě zpět jsme mezi kameny našli ležet už první pohled. Víte, kam stihli naši vlci doletět? Jejich první zastávkou byly Spojené státy americké. Ještě že maji tak rychlý triskáč, že? S dětmi jsme si tedy řekli, kde se vlci nachází, jaké je hlavní město, jaké je tam oblíbené jídlo, ale hlavně jsme se naučili pár slovíček. Už víme, že se tam nemluví americky ale anglicky, a angličtinu přece alespoň malinko všechny děti ovládaly, nebylo tedy těžké si osvěžit základní slovíčka. Náročnější to ovšem bylo druhý den, tedy v úterý.

Vlčí triskáč se totiž vydal přímo do srdce Francie - do Paříže. Tento pohled jsme našli po cestě z Dinoparku, kde jsme strávili příjemné odpoledne v prehistorickém duchu a teké v duchu zábavy. Nejvíc se dětem líbil T-Rex, který je nejen ikonou celého Dinoparku, ale je považován za krále všech dinosaurů a nahání největší hrůzu svými obrovskými zuby. Proto patří k jasným favoritům. Cestou zpět jsme tedy našli již zmíněný pohled ze vznešené Paříže. To, že je to ve Francii, že se tam jí bagety a pije víno, děti věděly. Uměly ale říct nějaká slovíčka? Teď už ano! Naučili jsme se společně pozdravit, poprosit, poděkovat, a dokonce říct, jak se jmenujeme. A že to v té francouzštině není lehké! Co nás bude čekat zítra?

Po špagetách, které byly k obědu, jsme se vydali na dlouhou cestu autobusem (která byla velmi náročná, hlavně po čůrací stránce). Dorazili jsme do Area D, velkého hop centra pro děti. Naše vlčata se tady doopravdy vydováděla tak, že při zpáteční cestě autobusem některá usnula. A pohled? Ten jsme našli pod velkým množstvím Tatranek, které děti měly ke svačince. A kde že to byli vlci dnes? Středeční výlet patřil Pise a její Šikmé věži. Itálii znaly všechny děti, jezdí se tam přece jak na letní tak zimní dovolenou. A k obědu jsme měli špagety, takže i gastronomii jsme měli pod palce. Co ale ta řeč? I dnes jsme to zvládli a naučili se pozdravit, poprosit a poděkovat. Ale už těch jazyků máme nějak hodně, začíná se to malinko plést dohromady. Ale to nevadí, budeme to pilovat.

Čtvrteční odpoledne nám připravili hasiči. Přivítali nás skákacím hradem, ze kterého byly děti nadšené. Následoval povídání o tom, jak práce hasiče vypadá, co všechno musí umět, na co být připraveni. Následovala prohlídka jejich zázemí. Viděli jsme místa, kde spí, kde obědvají i kde cvičí. Nejvíce nás ale zaujala velká hasičská auta, kterých bylo zaparkováno mnoho dole v garážích. Každý vlk se chtěl podívat, jak to vypadá uvnitř a teké chtěl vědět, co každé auto umí. Už se nám pomalu blížil čas ukončení prohlídky, udělali jsme si společnou fotku s velkým hasičským autem, doběhli jsme si pro batůžky a hurá na zimák. Ale pozor! Mezi batůžky ležel pohled! A od kud že to byl? Dokonce z daleké Číny! S panem hasičem jsme si ještě řekli nějaké zajímavosti o Číně, a všichni (včetně pana hasiče) jsme se naučili pozdravit a poděkovat. Byla to jen dvě slovíčka, ale byla i tak velmi náročná, protože čínština není vůbec jednoduchý jazyk. Každý den, když jsme se vrátili k našemu zázemí na zimním stadionu, zdravili jsme jak rodiče, tak o ostatni hosty ZS řečí, kterou jsme se zrovna ten den naučili. Někdy nám dospělí odpovídali stejnou řečí, to bylo velmi hezké. Jen v ten čínský čtvrtek se nikdo nepřidal. Nechápeme proč.

Poslední odpoledne jsme strávili v naší tělocvičně, neboť se počasé opět rozhodlo, že bude smutné. My jsme ovšem smutní nebyli, protože už se vrátili naši vlci a mohli jsme si společně popovídat o tom, jaký týden jsme zažili. nejprve se vlacni ptali dětí, co se všechno naučily. Byli velmi mile překvapeni, že všechny pohledy děti našly, poznali, z jakých míst jsou poslány, ale nejvíce byli ohromeni tím, jak se děti naučily mluvit všei jazyky. Úkol splněn. Samozřejmě jsme ale všichni byli zvědaví, co za dobrodružství zažili vlci na cestách. Představte si, oni pořád jenom jedli! ochutnávali všechna možná jídla z každé země a přijeli s trošku velkými spokojenými bříšky.

Pomalu se nám blíží konec a tak přišel čas na odměnu. Vlci si totiž pro každého účastníka připravili balíček s odměnami, který si určitě každý malý vlk zaloužil. Následovalo velké loučení, ale brzy se s vlky opět uvidíme na brusličkových trénincích. Na děti ještě čekala malá svačinka a pak už se otevřely dveře šatny i pro rodiče, kterým děti vyprávěly, co se všechno od vlků dozvědely a poté společně zimní stadion opustili.

Tím končí náš příběh o vlčím cestování a o našich skvělých dětech, které si užily týden plný sportu, mlsání i poznání.
Příští rok opět na značkách!

Lucie Skácelová



Přečtěte si také

30. 8. 2022 - Klub

Wolves Cup 2022 bitva ročníku 2012

S končícími prázdninami se na zimním stadionu ICE ARÉNA v Plzni rozběhl třetí ročník prestižního mezinárodního mládežnického hokejového turnaje Wolves Cup 2022. V termínu od 27. – 29. srpna 2022 se do Plzně sjeli hráči ročníku 2012. Turnaj je organizovaný mládežnickým hokejovým klubem Pilsen Wolves a je pořádán pod záštitou 1. náměstka primátora města Plzně Mgr. Romana Zarzyckého.

25. 8. 2022 - Wolves

Wolves Cup 2022

S končícími prázdninami se na zimním stadionu ICE ARÉNA v Plzni rozběhne třetí ročník prestižního mezinárodního mládežnického hokejového turnaje Wolves Cup 2022. V letošním roce se ho zúčastní hráči ročníků 2012, 2013, 2014 a 2015 a to v termínech od 27. srpna do 17. září 2022.

22. 8. 2022 - Wolves

Vlčáci pokořili Spartu Praha ve finále Billa Cupu

V srpnu se smečka Pilsen Wolves účastnila finálového turnaje Billa Cup v Praze. V kvalitně obsazeném turnaji se vlčáci ze smečky nakonec probojovali do finálového utkání. Finálový zápas o pohár byl ve znamení zápasu domácí Sparty a Pilsen Wolves.